Přítomnost není cíl, ale začátek

poupatkoKdyž už člověka učí žít v přítomnosti, působí to celé dojmem finálního stavu. Jako kdyby se člověk naučit pobývat svojí hlavou v aktuálním okamžiku, a najednou se z nebe snesla záře, ozvaly se fanfáry a člověk odhalil matrix a čtvrtou dimenzi najednou. Když se člověk chce naučit existovat tady a teď, nutně jednoho dne narazí na svoji vlastní hlavu. Na důvody, proč vlastně musí mít neustále puštěnou televizi, i když v ní zrovna nic nejde, proč musí pořád něco dělat, nebo proč musí pořád prolézat ty e-shopy na internetu.

Říkají, že nejtěžší na celých „alternativních uměních“ je naučit se respektovat rodiče. Nemusíte všechno schvalovat; stačí, když je pochopíte a na základě pochopení konkrétních vlastností jim odpustíte, co třeba můžete cítit v sobě z dřívějších časů. Já bych řekla, že podobně těžké je naučit se trávit čas sám se sebou. Proč jsou nejúspěšnější umělci snílci?  Můžete mít obchodně a mediálně zdatnou osobnost. Když k tomu nepřidáte velké srdce a zápal pro věc, váš výtvor utone v průměrnosti. Naproti tomu snílci jsou známí tím, že si vystačí sami. Tím pádem mají hromadu času přijmout svoji vlastní osobnost. Když nezačnete od sebe, nemáte kde stavět základy.  Snílci jsou v tomto směru vepředu.

Pobyt v přítomnosti člověka zbaví těch 75 procent strachů a obav, které se ve skutečnosti nikdy nestanou. Mozek jenom přehrává všechny možné scénáře, ale i psychologové už upozorňují, že veliká část těch katastrofických scénářů se do naší reality vůbec nedostane. Tím pádem máte čistou hlavu a otevřené vnímání „pro ten zbytek“ . Když se ze strachu zabetonujete na aktuální pozici, nemáte kam růst.Pohádky jako Fatima a hvězdy nebo Šípková Růženka nám říkají, že je spánek přirozená součást lidského vývoje, i když se nám zdá, že je toho spánku příliš. Dostat se svými zvyklostmi do pozice přítomnosti chce hromadu práce, tak je jedině přirozené, když si po dosažení cíle dá tělo přestávku. Hromada lidí to zkusí chvilku, nic se neděje, tak to vzdají.

Naučit se existovat v přítomnosti je „jenom“ další cesta, která vede k nám samotným a k našim vlastním cílům. Abychom si nemuseli říkat, že jsme třeba něco prováhali. Ne, není to kouzelný lektvar, který vyřeší instantně všechno za vás. „Jenom“ vás naučí vyjít se sebou samotným a slyšet, co si vaše vlastní bytost myslí a co vás vlastně baví. Ten zbytek už je na vás.

P.S.: „Naučte se zpívat ve třech rychlých krocích“ – u instantního řešení problémů bych připomněla učitele zpěvu Kena Tamplina: Dopřejte si dostatek času na to, abyste danou činnost zvládni důkladně. Všechna „instantní řešení“ jsou jenom chyták 🙂 . 

Advertisements

One thought on “Přítomnost není cíl, ale začátek

  1. Přítomnost je přesně taková, vyřeší vše. Jen dobrat se jí a pak v ní i zůstat je fuška 🙂 Pamatuju si, jak jsem se jednou prohřešila myšlenkou, že „je to nuda“. A bylo po přítomnosti :-))))

    To se mi líbí

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s