Zatřást piedestalem

Ahoj Rhiannon,

tak jsem přemýšlela, na co je dobré tak velké množství „alternativní“ literatury všude možně po obchodech. A na něco jsem přišla. Když máš tolik autorů a tolik různých názorů, není možné, aby u knihomola vznikl nějaký supervzor. Pokud nejdeš fanaticky za jedním zdrojem a zkoumáš i ostatní knížky, dříve nebo později narazíš na situaci, kdy ti nějaký další autor vliv původního oblíbence poněkud oslabí.

Dívat se na věci bez fanatického zaujetí je základ. Používat vlastní mozek a zkoušet všechno na svoji vlastní kůži. To ale tak nějak nejde, dokud máš toho kterého autora v nábožné úctě. U některých by se mohlo zdát, že pod nimi piedestaly nevznikají, ale všechno závisí na konkrétním čtenáři. Třeba se neproslaví jako piedestal celorepublikový, ale stačí když bude piedestalem pro konkrétního člověka. Už to jednomu konkrétnímu člověku vadí ve vývoji, aniž by to věděl.

Já jsem nejdřív narazila na dona Miguela Ruize, poté na Tomáše Keltnera a aktuálně na Pavla Zieglera. Dopadlo to tak, že Ruizovy starší knížky už číst nemusím, protože za to období, kdy jsem jej našla jako novinku pro sebe jsem ty stránky přečetla xkrát. Jenom dokud je člověk praštěný pytlem přes hlavu jaksi nezvládá třídit data v takovém rozsahu, a ta nábožná úcta, zakotvená v něm samém jej nutí číst ty knížky pořád dokola, protože se v hlavě nic neukládá. Dokud něco nezatřese piedestalem.

U Keltnera to už bylo půl napůl; některé věci se mi zakotvily i s tím malilinkým piedestalem. Když jsem ale jako zajímavě vyhlížející kousek objednávala Mystérium zrození od Zieglera, zatřáslo to podstavcem i u Keltnera a bylo po žížalkách. V současné době jsem na tom tak, že Zieglera beru jako zajímavou alternativu, ale už nepropadám do nábožných stavů – aspoň tedy zatím a aspoň tedy ne u konkrétního autora 🙂 .

Lianna

P.S.: Kdysi, je to už dobře rok, mi Michelle na adresu jednoho mého tehdejšího WordPressího převleku psala, že je to zatím nejhezčí z toho, co jsem na stránkách měla.  Tak jsem se rozhodla nechat si poradit. Já sama jsem na tom s grafikou na webu přibližně stejně, jako je na tom GetTheLouk s vlasy, tak si nemyslím, že by mi o mé vlastní vůli něco zůstalo natrvalo 🙂 . Nicméně pro lepší vizitku blogu jsem se po roku  a třech měsících rozhodla nechat si poradit od aktivních čtenářů a mám tu znova šedé pozadí s fialovou kytkou v záhlaví 🙂 . Je pravda, že schéma „Able“ je něco, jak si já představuju blog a při projíždění nabídky o něj packuju pravidelně.  Tehdy to byla kombinace šablony „Able“ s šedým vzorkem na pozadí a fialovou kytkou. Není to úplně to samé, protože si nepamatuju, co jsem tam tehdy přesně měla, ale formálně vím, tak je to přinejmenším dost podobné 🙂 .

linie

Advertisements

5 thoughts on “Zatřást piedestalem

  1. Jo, jo, všimla jsem si, že na začátku cesty je u spousty lidí jakési téměř nábožné přesvědčení, že „teď našli to pravé“ a kdo si to nemyslí, míří rovnou do pekel :-)) I u mých známých se to změnilo, když začali číst víc, nebo když se jedna cesta naplnila a už jim nestačila. Tak snad je to tak u té alternativní literatury častější. Já sama nějak nikdy neměla pocit, že bych to tak dělala, ale kdo ví. A možná to bylo i tím, že jsem sama vědecky zaměřená knihomolka a že vše beru jen jako teorie, které mají být jednou falzifikované :-))))

    To se mi líbí

    1. Možná je to právě tím, že projdeš ve hře level a logicky musíš postoupit do dalšího. Když navíc visíš na propisce nějakého konkrétního člověka, nevymyslíš nic sama a jenom čekáš, co vypadne ze tvého vzoru 🙂 .

      To se mi líbí

  2. Je dobře, že se snažíš zachovat si svou hlavu a neupínáš se jen na jedno. Tady tím upínáním a následováním (v trochu jiných významech) vznikají sekty a tohle pošahané chování. Jsem hodně racionální člověk, takže tohle tajemno, stejně jako víra, mi moc neříkají, ale respektuju to a skoro až chápu právě u lidí, kterým to nezatemní úsudek. Aspoň ne úplně. Je to jeden z důvodů, proč k tobě pořád chodím 🙂
    PS: Jsem poctěna, že sis můj tehdejší názor tolik zapamatovala, opravdu si toho vážím. I tohle vypadá hezky, sama sice fandím minimalističtějším vzhledům, ale k tobě i tvému blogu to tak nějak sedí. Nepamatuju si ale, že bys někdy šlápla vedle 🙂

    To se mi líbí

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s