Psavec, část první

V jednom z posledních článků jsem zmiňovala, že chci pohnout se svým žurnalistickým cítěním. Kdysi se mi podařilo vyhrabat seznam doporučených knih pro konzervatoř, tak jsem si myslela, že totéž vyhrabu i k žurnalistice. Na „novinářské“ obory je ale dlouhodobě úspěšnost pod dvaceti procenty, tak studenti nechtějí moc napovídat. Nebo ubývá pirátů takovým způsobem, že už nejsou ani lidé, kteří by dávali warez obsah na web 🙂 .

Když jsem tak marně brouzdala po síti, napadlo mě, že si můžu koupit přímo knížku určenou zájemcům, jako jsem to udělala s francouzštinou. Tak mi po krátkém hledání připadla nejsympatičtější Grada a já mám od pondělí doma tři knížky. Jednu ohledně internetové publicistiky, jednu ohledně redakčních prací (ne novinář, který píše, ale redaktor, který opravuje a chystá texty pro výstup), a jednu žurnalistickou stylistiku. Ještě nejsem nijak daleko (přibližně v půlce první knížky), tak to berte jako takový první dojem 🙂 .

Jaký je hlavní rozdíl mezi publikacemi pro širokou veřejnost a knížkami, které jsou určené i pro vyšší odborné a vysoké školy? Od Grady čekejte vážně učebnici; od „spotřebních“ autorů spíš beletrii s procházením základů. Existují názory, že nejoblíbenější populární dílo o psaní je vlastně jenom návod, jak z blogera udělat robota s lopatou, a třeba takový Stephen King potěší spíš svoje příznivce, protože jeho „O psaní“ je pro spisovatele takové „Tvůj život ve světle“ od Doreen Virtue pro esoteriky (teď jsem se přepsala a místo „esoterika“ jsem napsala „exoterika“ . Protože je v esoterice hromada různých exotů, asi ten výraz začnu používat 🙂  ) .  Jednoduše Kingovo Curriculum Vitae s kompletní cestou, jak King ke psaní přišel. Záleží tedy na vás a na vaší aktuální potřebě.

Už v té první půlce knížky o internetové publicistice jsem stihla něco pochytit, tak pomalu upravuju základní věci a horečnatě přemýšlím, co to tam vlastně všechno bylo. Víte třeba, že dvouřádkové titulky, které se snaží říct úplně vše jsou chyba? Nebo že v titulku nesmí být dvojtečka? Nejvíc mě pobavila jednotka kiloznak (1 000 znaků) . V knížce uvádějí, že základní zprávy se píší kolem 1 – 2 kiloznaků a u odborných textů je přípustné maximum 6 kiloznaků (6 000 znaků na text) .  U těchto údajů jsem se upřímně rozesmála; moje nejběžnější články na blog se pohybují mezi 400 – 700 znaky 🙂 . Tak mám před sebou další legraci: psát pořádně a rozšířit svoje texty mezi 1 a 2 kiloznaky 🙂 🙂 .

Když to shrnu po dvou dnech kamarádění s knížkami, nákupu u Grady nelituju. Ukázalo se, že ví, co vydává a pokud sháníte vzdělání navíc v nějakém oboru, rozhodně je Grada solidní startovní rošt.

Související články

Žurnalistika, francouzština a Facebook
Nejlepší čtení je to vaše
Příliš složitá čeština
Žurnalistika vs. blogování: Jak vám můžou zbořit iluze

Advertisements

2 thoughts on “Psavec, část první

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s