18/02/2016: Knížky a prázdno

Už jsem si myslela, že rubriku „Denní záznamy“ vůbec nevyužiju. Vymyslela jsem si „Dopisy pro Rhiannon“ a hromadu věcí píšu tam. Nakupily se záležitosti, které do dopisu moc nejsou, a taky jsem si chtěla zkusit jeden volnější článek 🙂 . Upřímně obdivuju blogery, kteří zvládají i po několika letech psát a psát. Já to mám  na chvíli, a velice často se mi stává, že na určitý čas přijde tvůrčí útlum.  Abych se přiznala, už jsem včera něco začínala. Že to přednastavím na dnešek, a nebude nic poznat. Když jsem ale dokončila druhý odstavec a celé si to po sobě přečetla, rozhodla jsem se nic nezveřejňovat.

Ne že by se jednalo o super tajná fakta. Jednoduše ten článek nebyl tak dobrý, jak bych chtěla. Kdysi jsem zvládala dokončit i takové paskvily a klidně je zveřejnit, ale tady na Utajené jsem se rozhodla třídit obsah, který půjde na blog, a k tomu patří i zveřejnitelné či nezveřejnitelné články. Hodně mi pomáhá procházet si návrhy na Téma týdne na jednom českém blogovacím portálu. Blogeři mají leckdy dobré nápady, a i když třeba námět neuspěje v anketě, u mě klidně zabodovat může. Když se tím neprobudí i to „něco navíc“ , které je zodpovědné za to, že zvládám psát, je i nahánění témat zbytečné.

Zase jsem si na druhou stranu zvykla na pravidelné „vytřípání hlavy“ od námětů, které se mi honí v hlavě, a když čtu někde něco povedeného od jiného autora, láká mě to psát taky. U hromady provařených blogerů si často říkám, že umím psát stejně dobře; nemyslím si, že by mě mnou navrhované řešení: „Zvažte, jestli pro vás není nejlepší přestat psát úplně“ těšilo dlouhodobě.  Zkusila jsem několik publikačních plánů a hledala ten, který mi umožní být spíš kreativní než strojní doplňovač prázdných políček, a publikace ob den je akorát tak dobrá, že stíhám psát a zároveň myslet na sebe.

Běžně to bývá tak, že nemám fotky a v článcích recykluju ty staré. Teď je to poprvé, co nezveřejněné fotky čekají na články. Je také pravda, že letos ten zimní spánek úspěšně sabotuju a snažím se nedopadnout jako loni, kdy jsem se z fotografického zimního spánku pořádně neprobrala. Ten makroobjektiv je celkem nebezpečná zbraň – stačí kousek mechu a už to najednou jde 🙂 . Jinak je kolem mě šedo, pusto, studeno a zamračeno a mě nic venku nijak extra neinspiruje. Nějak nejsem zimní fotograf …

Advertisements

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s