Knihy a jejich osud

Začíná to někdy v šesti letech slabikářem a čtyřmi základními písmenky, ze kterých se už dá něco málo poskládat. Pokračuje to učitelčiným testem, kolik kdo přečte za minutu slov, a končí to pětisetstránkovými bichlemi, od kterých se člověk nemůže odtrhnout. Člověku se nejdřív nechce, ale pak má knížku přečtenou za tři dny, a pošilhává po dalších.

Průměrná kniha stojí kolem tří, čtyř set, a vzhledem k tomu, že ani knihovny nepraskají ve švech pod náporem nových zájemců o čtenářskou průkazku, dovolím si říct, že nejsme příliš čtenářská generace. Já sama jsem posledních několik měsíců hodila čtení za hlavu. Ne tedy úplně; kupovala jsem nějaké publikace (jmenovitě Kurandera, P.S. Ani Geislerové, nebo Toltécké umění života), ale celý můj zájem o čtení byl spíš takový rozmělněný.

Co člověk místo čtení dělá? Nic! Ten čas se někde roztrcká a zmizí ve vzduchoprázdnu. Nemusím připomínat, že čtení blogerům svědčí, protože kdo jiný by měl mít pravidelný kontakt s mateřským jazykem, než bloger? Současná moderní čeština se zjednodušuje a poangličťuje, a to nejenom ve slovíčkách, kde je to nejvíc vidět, ale hlavně ve větné stavbě. Kolikrát jste už v úředním dopisu četli: „Podmínky vám byly změněny“ ? Odkdy je trpný rod základní ingrediencí českého jazyka? Zbavování se odpovědnosti je výsledkem překládání angličtiny do češtiny, a pokud chce bloger na svém psaném projevu zapracovat, jsou ty knížky přece jenom daleko lepší cesta.  Pronikání angličtiny do češtiny není ani tak záležitost slovní zásoby, jako gramatiky a samotného skládání vět.

Papírové království dostalo rozšíření v elektronických čtečkách. Nespočítám po internetu články, které jsou myšleny jako hate vůči elektronice. Vemte to jednoduše: klasický rodinný domek, osm knih se Sigmou Force od Rollinse, dvacet dvě knížky s Oldřichem z Chlumu od Vondrušky, dvacet knih s bratrem Cadfaelem od Petersové, třicet pět knížek s Evou Dallasovou od Robb – kam to chcete všechno dát? Koupíte si to elektronicky a nastrkáte do jedné malé krabičky.

Lidé, kteří vlastní jedno celé podlaží domu jenom pro knihy, velice často po internetu píšou, jak veliké jsou čtečky zlo. My ostatní, co provozujeme brouzdání po e-shopech i po knihkupectvích víme, že když jsou podmínky, jsme jako sýkorky a uzobáváme tady něco a támhle zase něco dalšího. Sama jsem si za poslední rok minimálně deset papírových knížek koupila. Neznamená to, že nepoužívám na čtení tablet, ani  že preferuju jeden způsob před druhým. Jednoduše jsou moje zájmy v několika poměrně obsáhlých knižních sériích a dokážu si představit, jak by to vypadalo všechno zároveň v jednom domě. Buďto já, nebo knížky 🙂  .

A to jsem ještě zapomněla na Gordanu od Zagorky – sérii 26 knih z prostředí Uher v době, kdy Čechám vládl Vladislav Jagellonský 🙂 . 

Advertisements

2 thoughts on “Knihy a jejich osud

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s