14 Polarizák v dešti

Polarizační filtr jsem si koupila jako jednu z věcí, které fotograf „prostě musí mít“ . Všude psali, jak moc nepostradatelný je, tak jsem si dala říct, a pořídila jsem si B+W kousek za 2500. Když už před ten objektiv něco šroubuju, ať to stojí za to. Hodně dlouho mi pak ležel na poličce. Takové to klasické použití k vytažení mraků z modré oblohy mě moc nechytlo, tak milý polarizační filtr čekal na svoji chvíli.

Ani nevím, kdy mě to napadlo poprvé. Bude to důsledek klasické ženské zvědavosti. Co udělá polarizační filtr, když jej použiju v dešti? Ne, nefunguje to jako omalovánky. Den je stále ubrečený a odlesky jdou stále vidět. Mám ráda, jak polarizační filtr odstraní šedomodrý desaturovaný nádech z fotek, a obrázky vypadají jako „obyčejné zataženo“ . Člověk je zvyklý, že déšť vypadá na fotkách nezajímavě. Polarizační filtr se mi prokázal jako zajímavá varianta, i když je zataženo, když světlo padá rozptýleně, jako přes velký softbox.

Pokud prší, a je zataženo tak, jako kdyby se čtrnáct dní nemělo rozednít, nepomůže ani polarizák. Když světlo není, nemá filtr s čím pracovat, i když to letmým pohledem nevypadá, že by měl být někde problém. Nebo že by v nějakém typu deštivého světla mělo jít fotit. Když venku nevidím lehké světlo jako ze softboxu, nemá smysl chodit ven za účelem fotit. I když se už pár lidí divilo, co hledám venku s foťákem, když prší. V poslední době mě focení v dešti baví daleko víc, než když je hezky, a jdou lovit svoje snímky „všichni ostatní normální fotografové“ . Nemám problém ani s dekorativními „makro“ fotkami pro účel ozdobení článků. Nastavím vyvážení bílé na „mráček“ , a místo modravého nádechu mají barvy teplý tón.

V ideálním případě by v zamračeném dnu neměla hrát příliš významnou úlohu obloha. Čistá šedo bílá není nic, co by pozorovatele zajímalo. V tomto případě na krásných dnech s „italským nebem“ (všude modrá a potrhané bílé mráčky) rozhodně něco bude. Tyto dny jako takové mě příliš neinspirují, protože i na kytkách vyrábějí svojí hrou na světlo a stín příliš kontrastní podmínky. Obecně musím přiznat, že nemám v repertoáru příliš příležitostí, kdy bych mohla jasné slunné dny využít. Aspoň se tento přístup začal třídit v posledních měsících v mojí volné tvorbě. Detaily pro články nafotím prakticky kdykoliv, ale když můžu s foťákem lovit svoji múzu, velice ráda k tomu využívám polarizační filtr a ubrečenou oblohu.

Je to už pěkně dávno, ale v televizi jsem viděla deštník, který měl nějaký bavič ve scénce připevněný na hlavě „čelenkou – obručí“ kolem dokola hlavy. V poslední době na tento speciální model vzpomínám čím dál častěji a říkám si, že by se mi něco takového zatraceně hodilo. Držet jednou rukou deštník, a druhou držet foťák, mačkat spoušť a natáčet polarizační filtr vážně není sranda.

Advertisements

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s