Nasbírané strachy nám nedovolí tvořit

Jak jednoduše to celé vypadá. Do školky, po školce do školy, pak střední, případně vysoká. Následně kolotoč hledání práce a péče o rodinu, a pokud o sebe člověk trochu dbá, tak po čase důchod. Zní to krásně lineárně a i když se v člověku probudí pochybnosti, vyžene si je zase hezky z hlavy. Mysli realisticky, to jsou kraviny a podobně.

Na život jako takový není v osnovách čas. Focení, modelaření, rybaření – cesta „za srdcem“ je dnes považovaná za luxus, a ten, kdo po ní touží, je označkovaný jako nenormální. Jenom čistě jako biorobot v kolejích a ani o krok vedle. Ze strachu o „úplně normální“ realitu je pro lidskou bytost dnešní doby míň bolestivé uříznout tu část, která v nás volá po další půlce do našeho života. Po té, která nám z nějakého záhadného důvodu dělá velikou radost.

Hromada filozofů a sluníčkářů obsáhle kecá ohledně smyslu života. Samotný život je to, co nás baví a těší. Jsme tu pro to, abychom žili a věnovali se tomu, co nás těší. Nic víc, nic míň.  Velká spousta náboženských vůdců krčí nosy nad myšlenkou, že jsme na světě „jenom“ pro to, abychom si užívali podle vlastních zájmů. Neberu to jenom hedonisticky. To je další polopravda, kde je kus správně, ale využitý čistě účelově.

Tato realita je vytvořená tak, že potřebujeme určitý úhrn zabezpečení, abychom pokryli základní potřeby. V současné době je nerozumné odcházet do jeskyně do lesa. To nikdo nikomu nevyvrací, a osobně nemusím duchovní vůdce, kteří prohlašují, že je hmota zlo. Zároveň bychom neměli zapomínat na to, že jsme celistvá lidská bytost, a mimo hmotných aspektů pamatovat taky na ty duševní.

V dnešní době už nikdo nepochybuje o tom, že vedle tělesného zdraví je pro člověka důležité také zdraví duševní. Proto je logické, že to, co nás baví a těší, a nemá žádný hmotný dopad na náš život, je stejně důležitý aspekt jako práce. Nikdo neučí ty skutečně důležité předměty, jako třeba zdravé sebevědomí, nebo jak vyjít s penězi a nezadlužit se. Stejně tak nikdo nevyučuje, jak poslouchat sám sebe a žít tak, aby z toho měla užitek celá naše bytost tak, jak je. Na to si každý musí přijít sám a pokud na to přijde, má vlastně klíč k životu jako takovému.

Advertisements

One thought on “Nasbírané strachy nám nedovolí tvořit

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s