Kde to vlastně jsem?

Druhý týden astrálního kurzu jsem dostala za úkol dvě věci. Za prvé, procvičovat vizualizaci na srdce. A za druhé, vědomě každý den procvičovat stav úplné přítomnosti. Vizualizace na srdce je série meditačních cvičení, která vám mají pomoci dostat vás do astrální roviny, kde běžně žijete v noci své sny. A trénink úplné bdělé přítomnosti je v podstatě úplně to samé, co jsem začala s Keltnerem – zapomenout na minulost, zapomenout na vizualizaci budoucnosti a každý den trávit v jednom, přítomném okamžiku.

Vlastně to odpovídá dalším Keltnerovým myšlenkám, které spočívají v jednoduchém postulátu. Ať už zvolíte ke studiu filozofii buddhistickou, mayskou nebo tu od Jasmuheen, vždycky se dostanete k tomu podobnému, nebo úplně stejnému. Záleží jenom na tom, která forma je pro vás přijatelnější. Tak už po druhé odpárávám „mitote“ – změť hlasů, které v hlavě přeskakují tam a zpátky, tak, jak je popsal Ruiz – a přes přítomnost se dostávám k astrálu.

Celé to spočívá na jednoduchém principu: když omezíte denní snění, daleko snáz odhalíte, že jste právě v astrálu. Poslední týden jsem tedy pracovala na ukotvování. Měla jsem za úkol také cvičit vizualizaci – vybrat si předmět, prohlédnout si ho, a pak si jej do podrobna vybavit za zavřenýma očima, ale jelikož mám hodně bohatou fantazii a barevné a živé sny, které si běžně pletu s tím, co se mi stalo v realitě denní, příliš jsem to s trénováním vizualizace nepřeháněla. Spíš jsem se zaměřila na ukotvování, abych líp poznala, ve které rovině se staly které věci.

Vizualizace srdce. Spím v posteli na patře. Dávno jsem přestala potřebovat zábrany, abych nepřepadla dolů, ale pro trénink astrálu jsem se rozhodla zůstat na podlaze. Přece jenom mi přišlo dost nebezpečné hrát si s podobnými věcmi přibližně dva metry ve vzduchu. Tady se omezím na konstatování, že zatím žádné úspěchy neslavím. Nebudu si hrát na alternativní superhvězdu a tvrdit, že jsem nejlepší a všechno mi okamžitě jde. Mým současným cílem je přestat zapomínat na koncentraci na přítomný okamžik a neulítávat kdoví kam.

Úkoly se začínají vršit a pomalu začíná být zajímavé všechny si je pamatovat. Uklidňovací meditace, pamatování a vybavování si snů, vizualizace srdce, plná bdělá přítomnost během tří pravidelných činností během dne, trénink vizualizace, a teď protahování prstů …. a ten zbytek jsem zapomněla 🙂 . Budu se muset znova podívat do podkladů a osvěžit si paměť. Začíná se to hezky skládat, jenom co je pravda.

Od začátku kurzu jsem se naučila lépe si vybavovat vlastní sny. Je pravda, že co jsem odbourala kofein, pamatuju si tak jeden; když se podaří, tak dva. A často zapomínám nehýbat se do doby, než si vzpomenu, že si mám vybavovat sny. I za této situace cítím posun dopředu, tak jsem zvědavá, co bude dál.

Advertisements

One thought on “Kde to vlastně jsem?

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s