Rozehřívání zamrzlého srdce

Nedávno jsem četla zajímavou myšlenku. Že by si osamělá žena neměla hledat partnera, protože neví, jestli je s ním z lásky, nebo jenom skrze pocit osamělosti. Po nějaké době ledový příkrov povolí, a všechno najednou vypadá daleko konstruktivněji. Když strávíte čtrnáct dní namlouváním chlapa, kterého ani nedostanete na rande („Přijeď za mnou do Hradiště, stejně tam musím ztvrdnout, nic mi dvě hodiny nejede a nudím se tam“), začne se znovu hlásit ten pocit, který už znáte z dřívějška. Že jste samy se sebou spokojené, máte rády svůj život, a než si uvázat na krk neschopného chlapa, raději budete samy.

Je to jednoduché. Pokud jsme aspoň přibližně vnímavé, víme, kdy je co v pořádku, a kde bychom měly zbystřit. Že jsme čtrnáct dní mimo provoz a uvědomíme si souvislosti až s hodně dlouhým časovým odstupem? Jsme zamilované až po uši a po jistou dobu absolutně neschopné konstruktivního přemýšlení. Okolí nám říká, že hledáme blbě, protože narážíme na ty samé typy pořád dokola. Ale copak se tomu dá poručit? Někdy to člověka stojí zhruba stovku kreditu na SMSkách, když je mimo počítač, někdy to člověka stojí určitý úsek života, ale cena za ten pocit je to nejmenší. Když do toho spadneme, je potřeba srdíčko rozehřát, aby zamrzlé nezůstalo. Jednoduše zůstat člověkem.

Život se má žít. Ne že budeme dlouhosáhle kalkulovat každičký krok, abychom pro všechno na světě nešláply vedle a neudělaly nějakou chybu. Často se z těch chyb klube něco užitečného, a aspoň má člověk pocit, že skutečně něco dělal a že svůj život neprováhal a neprospal. Když vám v hlavě pořád hlodá, že za vámi jeden dojel z Kroměříže do Hulína, z Hulína do Starého města a ze Starého města do Veselí, což je práce na hodinu a padesát čtyři minut, když stihnete ty rychlejší vlaky, ještě neznamená, že okamžitě praštíte s domlouváním se s jedním, kterému by to trvalo půlku času, ale za dva týdny práce není ochotný investovat do vás čas. Mozek jednoduše nefunguje a je zbytečné něco vysvětlovat. Málokdy ale ženská něčeho lituje; jenom v případě, když nedá na svoje obranné mechanismy a investuje do situace daleko, daleko víc, než jí její mozek v rauši v dobré víře radil.

Je zbytečné cokoliv předělávat. K psychické pohodě by to nepřispělo a člověk by jenom zkysnul. Jednoduše si užívejme a čas od času vyrábějme kraviny :-).

Advertisements

2 thoughts on “Rozehřívání zamrzlého srdce

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s