Přejmenovala jsem blog a pokračuju dál

Jsou chvíle, kdy se člověk může zlobit jenom sám na sebe. „Vysvobozenou“ na WordPressu jsem smazala já. Bez nátlaku, po uvážení, z vlastní vůle. Jsem zvyklá po sobě uklízet a všechny prezentace, které jsem opustila, jsou smazané, tak jsem neviděla důvod, proč bych na WordPressu měla učinit výjimku. WordPress odmazává adresy trvale. Musí mu to dost zatěžovat databázi; držet pohromadě existující blogy, plus ty, které byly smazané a nemohou být použité znovu, musí být dost zabíračka.  V každém případě se nemůžu vymlouvat a odvolávat na věci kolem.

Proto jsem se přestala zlobit na Vlastu, že si založila moji adresu (Vysvobozená) na Bloggeru v téměř stejnou dobu, jako jsem „Vysvobozenou“ já znovuzakládala na blog.cz. Kdyby mi jedenkrát cosi nepsala v komentářích, snad nikdy bych se nedozvěděla, že jsem textem písně od Richarda Mastila  z Hysterie inspirovala dalšího člověka tak, že se mu moje adresa hodila na blog. Teď už můžu přiznat, že mi tento Vlastin krok ležel pěkně dlouho v žaludku. Krást cizí adresy! Je pravda, že jsem se Richarda neptala, jestli můžu použít název, který vymyslel pro úvodní písničku alba „Zeptal jsem se Krista“ , tak se nemám proč zlobit 🙂 .  Když jsem to ale rozebrala kolem a kolem, v době mazání „Vysvobozené“ z WordPressu jsem všechno mazala ze svojí vlastní vůle a ze stejných důvodů, z jakých jsem měnila všechno ostatní: naučila jsem se, co jsem měla, zjistila, že mi ten model nesedí, a rozhodla se pokračovat a učit se dál ten zbytek.

Když jsem si utřídila poznatky a zjistila, kdo chci být a co chci dělat, musela jsem pro WordPress vymyslet novou adresu. Postupovala jsem podobně jako v prvním případě – podle písniček – a se současnou adresou jsem začala srůstat. Proto přišel ten správný čas, abych nechala „Vysvobozenou“ konečně jít, a pořídila nové adrese novou identitu. Éterické názvy mi jdou od ruky, a navíc „Křídla z mlhy“ pěkně sednou k mému dlouhodobému popisu „S hlavou věčně v oblacích“ . Křídla beru jako poslední krok pro vytvoření svrchované prezentace, která bohatě čerpá z toho nejlepšího, co jsem za sedm let blogování stihla pochytit, a která vede v patrnosti i  to špatné a nejhorší, co se mi za tu dobu zrovna dvakrát nepovedlo.

Vzhledem k mojí minulosti spojené s Argemou mě místo „Utajené“, která pochází z repertoáru Ivety Bartošové, měl dřív napadnout název „Ukrytá“. Má to stejný význam, je to podobně dlouhé, ale mě to napadlo až o pár hodin později. Možná je to tím, že „Ukrytou“ nenapsal Pavel Březina s Lubošem Šipkou, ale Jarek Filgas. Mám pro „březinoviny“ nekritickou slabost, ať už vznikly pro Argemu nebo pro Vivian. Když navíc není „Utajená dovolená“ kdovíjaká vypalovačka a líbí se mi to čistě jenom jako adresa pro blog.  Dokážu si představit tu srandu, kterou by zažívali ti, kteří mě znají už od toho blogu ze září 2007. Návrat ke kořenům a kdesi cosi.

Vymýšlet pořád originální obsah není sranda; zvlášť když nechci skončit jako kopírák a hodlám pokračovat v stoprocentně vlastním obsahu. Něco málo se začíná rýsovat, něco málo možná ještě upravím, ale to nejdůležitější mě teprv čeká: napevno si nakázat hodinku času, kterou budu trávit u tabletu vymýšlením článků na blog 🙂 .

Advertisements

One thought on “Přejmenovala jsem blog a pokračuju dál

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s