Vylézt z ulity není taková sranda

Funguje to podobně, jako když se zatvrzelý shopaholik pokouší všem okolo tvrdit, že může přestat nakupovat, kdykoliv se mu zachce. Člověk si něco myslí a něco říká, ale skutky jsou většinou trochu jinde. Zaulitovaný samotář většinou potřebuje několik navazujících požďuchnutí, aby dostal odvahu cíleně z ulity vystrkovat nos. Čím déle je sám, tím víc myslí a v životě je s myšlením problém. Když moc myslíte, začnete se bát kde čeho; většinou vymyšlených katastrof. Všimněte si, že přemýšlíte výhradně jenom o tom, co by se kde mohlo pokazit a co nejhoršího by se vám mohlo kde stát. O úspěších nebudete přemýšlet nikdy, což je celkem zajímavý důvod, proč míň přemýšlet.

Víte, že je něco ze dvou třetin zbytečné, tak to neuděláte, protože to stejně k ničemu nepovede? Ta touha udělat to ve vás ale neumře, a jako zatvrzelý samotář si později budete vyčítat, že jste to nezkusili a vážně neudělali. Ano, ten původní cíl byl z velké části ztracený, ale už se nedozvíte, co všechno mohlo vzejít z vaší akce, protože jste se rozhodli vykašlat se na sebe. Když si poskládáte život ze samých odevzdaných iniciativ, nic dobrého vám to nepřinese. Logicky možná bylo všechno předem marné, ale vysvětlujte to prázdnému srdci, kterému chybí jen ten pocit, že udělalo něco pro to, aby se k cíli přiblížilo.

Je to pro začátek malý rozdíl, ale už jenom pro vaše cítění přinese velký efekt. Ten, kdo až moc přemýšlí, se většinou bojí udělat až příliš mnoho kroků na to, aby si tím sám vytvořil svůj vlastní život. Raději tvrdí, že mu osud hází klacky pod nohy, každý kluk, do kterého se zamiluje je zadaný, a každá příležitost, se kterou by se dalo něco dělat, obsazená den nebo dva předtím, než se o ní dozví on sám. Žít znamená konat a bez děje nebude další děj. Navíc je čin, i když předem marný, daleko lepší, než duchlení všech pocitů ve své vlastní duši. Ne nadarmo se říká, že samota může člověka udusit. Čím asi? Nezpracovanými pocity, a často se jinak než činem zpracovat nedají.

Ulita člověku poskytne bezpečí, ale zdravá míra společenského života je pro zdraví lidské duše také důležitá. Když vám jistý okruh lidí nesedí, pátrejte jednoduše úplně jinde. Hledejte prostředí, ve kterém vám bude dobře, a ten zbytek se bude postupně nabalovat sám. Nikdo po vás nechce, abyste tancovali nazí na stole. Jen abyste kousek po kousku začali vylézat ze schránek a místo pasivity a pláče zkoušeli tvořit svůj vlastní život konkrétními činy.

Advertisements

4 thoughts on “Vylézt z ulity není taková sranda

  1. Nejlepší je do ulity vůbec nezalézat ;). Život se musí žít a před problémy nás stejně žádná ulita neschová :). Někdy se život usmívá, jindy je to bubák, ale tak už to prostě chodí a někdy se musí pořádně zabojovat. Štěstí nepadá z nebe, musí se mu jít naproti ;).

    To se mi líbí

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s