Chybí nám vděčnost

Snad každý někdy potkal devadesátiletého staříka, který kypěl energií a působil daleko zdravěji, než jeho daleko mladší kolegové. Když pátráme po kameni mudrců, látce, která staříkovi pomáhá udržet se fit, dříve nebo později nám přijde na mysl staříkův optimismus. Kouří, pije slivovici, dopřává si vepřové kotky, slaninu a pečené kachny (výhradně domácí) a doktory dohání k šílenství. I přes to všechno působí vitálněji než vzorňáci, kteří na povel doktorů zobou zrní a prášky.


Je pravda, že v drtivé většině případů zažil válku a nedostatek, a proto si umí vážit každého jednoho dne a všech maličkostí, které mu život nabízí. Hodně lidí vnímá staříkův zdravotní stav jako nespravedlnost a pídí se po důvodech, proč on má a oni ne. Troufám si říct, že jedna ze zásadních ingrediencí je vděčnost a radost. Není náhodou nebo omylem, že bývají ti nejstarší celkem pravidelně ti nejusměvavější.

Ví, co je v životě důležité. Už je jim jasné, s čím si mají dělat těžkou hlavu, a na čem zase tak nezáleží. Dokážou si vybrat jídlo, umí si vybrat knížky a program a nezaplácávají si hlavu zbytečnostmi, které stejně neovlivní. Proč tolik lidí řeší politiku, když jenom řečmi nic nevyřeší? A proč mívám z velikého množství žvanilů dojem, že ani nic řešit nechtějí, a kdyby se něco událo, budou brblat zase?

Já ani nevím, za čím se to vlastně ženeme, že jsme ochotní obětovat tomu vlastní pohodu. Vydělávat peníze, nakupovat a přestat se dívat kolem. Když bychom se trochu víc zaměřili na lidi kolem a míň sledovali zprávy, muselo by nám dojít, že obraz světa tak, jak nám jej líčí novináři, není úplně košer. A že stačí úplně malá změna u každého z nás pro velký výsledek.

Život vnímáme jako samozřejmost, a stejně tak svoje zdraví a klid v naší zeměpisné oblasti. Už neumíme vyjádřit vděčnost za základní hodnoty, jakými jsou zázemí, domov a zdraví. Naučili nás koukat úplně mimo rámec všeho a honit se za chimérami, po kterých nám toho v konečném důsledku věcí stejně moc nezbyde. Malá vděčnost za hezké ráno, že nás nic nebolí, nebo že jsme mohli v klidu spát se nenosí a otázka visí ve vzduchu jediná: co z toho budu mít?

Myslím, že je to nejspolehlivější způsob, jak lidské bytosti odoperovat jednu důležitou součást. Tu, která se týká intuice a vnitřního hlasu. Žena zůstala spojená sama se sebou skrz svoje mateřství, proto mívá ke své intuici blíž než muži. Rozumný muž je většinou ochotný ženskou intuici respektovat, ale to je vrcholná forma všeho, čeho jsme zatím dosáhli. Zatím.

Advertisements

One thought on “Chybí nám vděčnost

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s