03 Fotografování

Když  Evropská unie zakázala fotit venku, chvíli jsem si říkala, že to zabalím úplně. Přece jenom sice fotím od začátku více méně detaily a kytky, ale vysvětlovat někomu, proč chodím po venku s foťákem? Když jsem procházela tyto webovky skrz fotografie měst a obcí, zjistila jsem, že 99 procent fotek mám stejně kytky, které můžu nafotit i u nás na zahradě a nikdo to pořádně nepozná. Píchlo mě u srdce, a i když jsem si ještě ráno říkala, že makroobjektiv kupovat nebudu, protože nemám proč a ani s ním nesmím ven, tak se mi to po odeznění prvotního šoku rozleželo v hlavě a já jsem si řekla, že mi to za to stojí.

I když nemůžu tvrdit, že mě nenaštvali. Už pěkně dlouho se bavím focením Vnorov a týden zpátky mě napadlo udělat z toho tématu plnohodnotný projekt. Přece jenom jsem se naučila chodit a dívat se na Vnorovy jinýma očima a cítila jsem, že přišel čas udat svojí zábavě o kus vyšší formu. No – teď nemůžu nic. Přece jenom ale doufám, že ten zákaz fotit venku (a zveřejňovat fotky) nebude trvat až do mojí smrti a přece jenom se  projekt dočká.

Vemte si třeba časopis Foto. Tým okolo Tomáše Hlivy se snaží seč může, i když to nemá jednoduché. Ale co teď se street fotografy? Nakonec to dopadne, že zakapou časopisy, které se nespecializují na články typu: „Jak zaostřit na tulipán“. Tulipán na zahrádce totiž fotit můžete, ale cokoliv dalšího, co stojí venku „mimo“ domov, už fotit nejde. Lidi nefotím, a časopis, který se najednou začne věnovat portrétům a zátiší si kupovat nebudu, jelikož mě to nebaví. Někoho dalšího určitě ano, ale já nejsem typ na focení lidí. Beru to z pohledu blogera, který tak trochu počítá s tím, že se většina jeho schopných fotek dostane na internet. Podobný zásah do práv člověka byl naposledy před rokem 1989 a já si nejsem jistá, jestli si v Europarlamentu uvědomují, co vlastně dělají.

Je legrace podívat se ven, jaké tam je světlo, a podle toho tvořit fotky. A pak čelit „chytrolínům“ z fotografických fór, kteří vám vysvětlují, že se musíte pořádně naučit sledovat světlo a že se fotí jenom hodinu před západem slunce. Mám nějaké fotosety i z deštivého počasí, a nemůžu říct, že by se nedalo fotit. Jenom na té fotce vystoupí něco úplně jiného, a taky třeba není dobrý nápad zařadit do obrázku nebe. I bez polarizačního filtru, ačkoliv se musím poctivě přiznat, že jeden polarizák a jeden šedý přechodový filtr od B+W vlastním a čas od času na „filtrování“ dostanu chuť. Sice to v poslední době moc často nebylo, ale vizuální řeč filtrů je něco, co se v počítači napodobuje jen obtížně.

Když to beru kolem a kolem, musím poděkovat Vesmíru a andělům, že mě navedli na fotky kytek a detailů přírody. Já můžu jenom kroutit hlavou nad tím, co ti politici zase vymýšlejí, a v klidu se mamce starat o zahrádku. Přece jenom to jedno plus má – teď si to doma budu muset zalévat, abych měla co fotit, a mamka na to nebude sama:-).

Advertisements

3 thoughts on “03 Fotografování

  1. Ten zákaz ještě úplně neprošel, ne?
    Ostatně… chodit s foťákem ještě nezakázali, fotit si můžeš, co chceš… jen to nesmíš zveřejňovat tam, kde se to propojí s reklamou…
    Což pravda je právě to, co fotografický bloger nemůže nikdy zaručit.
    Ale rozhodně nemusíš nikomu vysvětlovat, že něco fotíš :-))))))

    To se mi líbí

    1. Zákon samotný už schválili. Jenom teď v červenci budou ještě vytvářet finální podobu znění toho zákona.

      Jestli se můj blog pojí s reklamou by definitivně mohl rozhodnout až soud, což je přesně ta věc, o kterou nestojím 🙂

      To se mi líbí

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s