Strach ze života

Určitě to chce konkrétní startovací podmínky. Ideálně žádné půjčky, žádná hypotéka a aspoň trochu naslouchat okolí, aby člověk věděl, že se něco začíná dít. Sama nedokážu vysvětlit, kde a jak je ten čudlík, který deaktivuje svírání ve vaší hrudní oblasti a nahradí jej pocitem: „Tak najdeme něco jiného“. Jednoduše ráno vstát, užít si aktuální den a „karamboly“ řešit, teprve až na ně dojde řada.

Hodně často člověk řeší, co bude za rok a celý aktuální rok stráví ve svíravém pocitu strachu z toho, co se za rok stane. Roků má člověk omezený počet; v poslední době to vypadá na povolených šedesát cyklů. Vážně plánujete celý ten jeden strávit  ve strachu z něčeho konkrétního, co si myslíte, že bude? Může to být jenom vyeskalovaný nepříjemný pocit ze změny – stejně až k tomu dojde, člověk zjistí, že to není tak hrozné, jak si původně myslel. Jen jej nesmí nic svazovat.

Navíc, je důležité pořád zdůrazňovat, že strach zná jenom extrémy – buď jeden konec, nebo druhý; mezi nimi nic není a ty můžeš získat buď jedno, nebo druhé. Nepříjemné pocity se určitě nedají umlčovat uměle. Alkohol na chvíli zabere, ale ve své podstatě nevyřeší nic – až efekt pomine, máte všechno zpátky i s úrokem. Takový ten nepříjemný strach „Žít“ si vždycky někde v dálce najde nějakého bubáka, kterého vám podsune a bude jenom čekat, až se to datum začne blížit. Jako novináři, kteří čekali na 21. prosince 2012. Pak termín přejde a vy zjistíte, že se  vlastně nic nestalo.

Je dobré lidskou bytost upozornit, že v časovém horizontu „za sedm měsíců“ neexistuje vůbec nic. Minulost už byla, budoucnost se ještě neprojevila a to jediné, čemu se člověk má věnovat, je přítomnost. To, co je právě teď. Navíc, pokud člověk nějakou závažnější situaci řešit doopravdy musí, vždycky se líp jedná s čistou hlavou, nezatíženou panickou hrůzou ze vzdušných zámků. Člověk si svůj vlastní život tvoří sám – jen je potíž vytvořit něco kloudného, když vám z médií nepošlou jedinou kloudnou zprávu. Ale od toho jsme myslící bytosti, abychom si vnější podněty dokázali filtrovat. Ale to už je jiný příběh …

mekoucka

Advertisements

10 thoughts on “Strach ze života

  1. Přesně 🙂 Je to jak v kině… člověk sleduje horor… a bojí se… a přitom na něj žádná příšera v lese nečíhá 🙂 Postavit se svým strachům je velmi náročné… někdy to není jen strach, ale přímo panická existenciální úzkost… ale jak se říká: poklad leží v jeskyni Tvého strachu :-))))) No, je to fakt :-))) Párkrát jsem tam bylo plus mínus vkopnutá :-)))

    To se mi líbí

  2. Zajímavé zamyšlení. Tuto otázku jsem hodně řešila na SŠ, když jsem měla velké stresy z písemek a zkoušení. Hodně mi tenkrát pomohlo, když mi známá řekla – ono je vlastně zbytečné, protože ať se bojíš nebo ne, vždycky to nějak dopadne. To je 100% jistota 🙂 Od té doby jsem vždy byla nervózní až těsně před nepříjemnou situací a někdy vůbec, což mi zůstalo dodnes. Pokud jde o žití v přítomnosti, tak to se mi daří jen chvilkově, když se na to opravdu soustředím. Ráda totiž vzpomínám na prožité události i tvořím možné obrazy budoucnosti.

    To se mi líbí

  3. Spíš bych to pojmenovala jako strach z budoucnosti. A často je nejvíc cpaná lidmi kolem, než člověkem samotným. Přesto plně souhlasím s tím, že nemá cenu řesšot problém, který nejen ještě nenastal, ale možná nenastane vůbec.

    To se mi líbí

      1. Víc, než by se nám líbilo.
        Každý má totiž zaručený recept na to, jak udělat náš život nejskvělejší. A my si to tak hloupě kazíme tím, že je neposloucháme.

        To se mi líbí

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s