Žurnalistika vs. blogování: Jak vám můžou zbořit iluze

Pamatuju si, jak jsem se v patnácti chtěla věnovat psaní a jako nejvhodnější alternativa mi přišla novinařina. Měla jsem představu, že se novináři živí psaním zajímavých článků a že by to byla ideální cesta pro mě. Tehdy mě moje okolí přesvědčilo, že novinářkou být nemůžu, protože na to nemám a já se dala jiným směrem. Později, v roce 2007, jsem našla výhybku zvanou „blogování“, a psaní se přihlásilo zpátky samo.

Je pravda, že úplně nejlepší reakce jsem vždycky měla u „psacích“ článků, ať už to byly úvahy, nebo klasické „sloupkaření“, jak jej popisuje Caitlin Moran ve svojí knížce Morantologie: Psát o různých věcech, které mi připadají zajímavé. Začinala jsem na českém blogovacím systému, založeném na komunitě a blogoví kámoši se tam hledali skoro sami. Tam jsem se poprvé začala seznamovat s příspěvky slečen, které jako já kdysi chtěly být novinářky a narozdíl ode mě na tu žurnalistiku fakt šly.

Většinou je to stejný nebo hodně podobný příběh. Blogerku od základky bavilo psát a novinářská profese jí připadala jako přirozená a logická cesta. Tak následovala „nějaká“ střední škola a po ní vysoká se zaměřením na žurnalistiku. Teprve pak to začíná dostávat ty správné grády. Ve většině článků se dočtete o schematičnosti celé práce a o snaze vyučujících naučit absolventy psát podle předem daných šablon. Mysleli jste si, že se na žurnalistice budou zajímat o úroveň textu a o pilování „osobního výrazu“? Jste na těžkém omylu.

Ostatně, stačí když se podíváme na úroveň současného tisku. Jako kdyby jim to nijak nevadilo a ve skutečnosti ani neměli zájem na tom, aby novináři uměli česky. Chcete se zlepšovat v psaném projevu? Nejjednodušší a nejlogičtější cesta je založit si blog. Jinde vás myslet a kreativně psát nenechají. Když budete „psát na kšeft“, stejně budete pravidelně narážet na zadání a požadavky od klientů. To je, myslím, taky důvod, proč jsou blogy tak oblíbené. Všichni ti budoucí spisovatelé a ostatní osoby, které baví psát, se jaksi nemají kde jinde angažovat.

Nakonec jsem vlastně velice ráda, že mi tehdy ta novinařina neprošla. Současný moderní přístup by mě asi určitě zabil, nebo bych jako novinářka dlouho nevydržela. Před časem mělo moje okolí úplně jiné důvody, proč mi novinařinu zatrhlo, ale ukázalo se, že i když byly původní důvody jiné, bylo to to nejlepší možné rozhodnutí, které mohli udělat. Zdá se, že někdy vážně nezáleží na prostředcích, ale na cíli . Jen se toho nesmí zneužívat.

prvni-plaminky

Advertisements

4 thoughts on “Žurnalistika vs. blogování: Jak vám můžou zbořit iluze

  1. Mno jo. Novinář chce taky jen mít na chleba. A jak nebudete psát, jak vedení píská, aby se to prodalo, tak máte smůlu. (Pokud svým psaním chcete sledovat nějaký vyšší zájem a potíráte zlořády jako investigativní žurnalista, tak takových naše země taky uživí jen pár. Jsme malý trh.) O žurně jsem uvažovala, nakonec jsem vystudovala uměnovědný obor, protože přece jen mám nejblíž k literatuře coby umělecké záležitosti. Teorie mě bavila, něco jsem si z toho odnesla, občas do šuplíku píšu, humanitní obor, když víte, proč to jdete dělat, vám taky něco dá, ale jsme věk masové kultury a být dobrý, skutečně dobrý a nejlepší v daném odvětví, něco mu přinášet, být osobitý a dát o sobě vědět, to se nutně neslučuje.

    To se mi líbí

  2. Jo, humanitní vědy. Nezatracuji je, vystudovala jsem pár oborů, které (min. v době, kdy jsem je studovala) byly adepty na nevěřícné kroucení hlavou „PROČ to proboha studuješ? Můžeš se tím živit?“ (arabistika před „zářím“ třeba, nebo religionistika v dobách, kdy „náboženství už dnes přece nikoho nezajímá….“. Abych se pomalu bála jít zas něco studovat, co?? :-))). No, jako by člověk musel studovat jen proto, aby se tím mohl živit (a neříkejte mi, že se pak nemám divit, že po státu chodí spousta nezaměstnaných vysokoškoláků)… nebo pracovat jen proto, že se tím musí živit (pak to totiž vypadá třeba jak u té žurnalistiky).
    Když se studuje jen kvůli papíru a pracuje jen kvůli papírkům… a nevkládá se do toho nic extra… tak to holt taky tak dopadá…
    Já bych byla pro spojení obojího…
    Jen jak??? :-)))

    To se mi líbí

Něco hezkého mi napiš

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s